TROCHA HISTORIE

Pan Kaplan vzpomíná (Johannesburg, září 2006)

„Začátkem 50. let si někteří psychiatři uvědomili, že probíhá velký kvantový skok ve vědomí. A věděli, že ke konci 20. století to bude ještě eskalovat. A už mohli pozorovat, že mnoho jejich pacientů nedokázalo zvládat život, protože nedokázali držet krok se změnami, které probíhaly v lidské psychice. Co pozorovali, bylo narůstající životní tempo a posun směrem k duchovnu. A že těmto energiím podléháme my všichni. A tím, že jim podléháme, se jim buďto můžeme přizpůsobit, vyvíjet se s nimi - anebo jít zpět, nechat se jimi zničit. Povím ti o tom více. Je užitečné o těchto věcech vědět:

V roce 1955 jsem se přidal ke skupinám těch dvou úžasných lidí z Británie, Rose a Billa Paavenových. Bill Paaven byl zapojen do celé řady různých, velice zajímavých organizací v Londýně, jež podporovaly duchovní rozvoj. Nebyli to obyčejní spiritisté. On a jeho žena v tom hnutí sloužili a on si díky členství v těch různých organizacích uvědomoval, že jde o mnohem více. A velká věc, kterou neustále zdůrazňoval, bylo to, že vstupujeme do věku Vodnáře, a že do konce století už bude silně rozvinutý, že toto poznání už nebude tajné, a že se o ně nebude zajímat jen pár lidí - v roce 1955 jsem byl překvapený, kolik lidí v Johannesburgu se o tyto věci zajímalo... - řekl nám: „Bude to daleko rozšířenější“. A já jsem toho byl svědkem. Vždyť dnes je to neuvěřitelné. A lidé, kteří žijí duchovním životem, kteří meditují, dělají jógu nebo dělají cokoliv, aby tento růst podporovali, se pohybují kupředu, se vyrovnávají se životem. Ale ti, kteří ne, jsou tím ničeni... Ti psychiatři, kteří si toho byli vědomi, nebyli stejní jako psychiatři, kteří vycházejí ze škol dnes a jsou naučeni jen tomu, jak podávat léky. Někteří z těch psychiatrů byli duchovní lidé. Například Jung, Assagioli...

Přišla 60. léta a já jsem viděl, co se děje. Musím se vrátit ještě více zpátky než do 60. a 50. let. Začátkem 20. let na jihu Indie, v místě zvaném Pondicherry, žil veliký světec. Jmenoval se Aurobindo... a já věřím, Mani Finger (jeden z mnoha duchovních učitelů pana Kaplana, který studoval jógu v Indii i u paramahansy Jóganandy v USA) - mi tohle řekl v 60. letech, že Aurobindo napsal, že s tím, jak století pokročí, méně a méně lidí bude schopno zůstat nehybně ve své evoluci. Buď půjdou s těmito energiemi k většímu osvícení, anebo půjdou zpátky. A já jsem v té době nerozuměl tomu, co tím myslel. Respektive, rozuměl jsem tomu, o čem hovořil, intelektuálně, ale neviděl jsem, jak by k tomu mohlo dojít. V 60. letech, kdy začala ta drogová kultura, duchovno náhle začalo vystupovat na povrch. Lidé meditovali, Beatles tomu dali velkou publicitu. Nebýt Beatles, nemyslím si, že meditace by získala takovou vážnost a publicitu. Protože před Beatles jen velice málo lidí vědělo, jak meditovat. Byli to pravděpodobně lidé, kteří to uměli přirozeně. Protože v té době vlastně neexistovali dobří učitelé, dobří učitelé jógy. Víš, učitelé jógy, jaké měli tehdy, se příliš neliší od těch, jaké máme nyní. Jde o to, udržovat se v kondici, je to jen další způsob, jak se udržovat v kondici. Podobně východní bojová umění - jsou ve skutečnosti duchovní disciplíny. Ale pro lidi ze Západu, a na Východě jsou školy, které na lidech ze Západu vydělávají hodně peněz, je to jen účinnější způsob, jak někoho zmlátit. Ale o tom bojová umění nejsou a hodně z toho, co vidíme dnes, není ve skutečnosti jóga. Jsou to duchovní disciplíny. Takže velice málo těch účinných věcí bylo k mání. Naštěstí, přišla meditace, která vskutku spoustu lidí zachránila od drogové kultury.

Moje zkušenost tehdy byla taková a zůstává dodnes, že důvod, proč se lidé dávají na drogy, je ten, že nedokáží unést podvědomou bolest a frustraci z toho, že nedokáží růst duchovně. Hluboko uvnitř je skrytá bolest, že nejsou tím, proč na tento svět přišli... Jedna žena uvedla spoustu lidí do regrese do doby před narozením a jednou z otázek, které jim položila, bylo: „Co zamýšlíte udělat se svým životem?“ Překvapivě velké množství lidí, víš, každý má v životě nějaký úkol, ale hodně z nich se týkalo tohoto nového věku, Věku Vodnáře,... přispět, nějakým významným způsobem přispět k tomuto Novému věku. Toto byla odpověď mnoha lidí. Možná, že slova Nový Věk nebo Věk Vodnáře nikdy neslyšeli, ale pracují pro něj, patří to k jejich životnímu poslání. A jestliže naše životní poslání frustrujeme a nevíme o tom, vytváří to v našem podvědomí bolest, které si nejsme vědomi. Ale účinky této podvědomé bolesti škodí naší osobnosti, naší povaze a tomu, jak žijeme svůj život. Takže, co lidé dělají, když tuto psychologickou bolest cítí, je to, že si sami v sobě vytvářejí iluzi duchovna pomocí drog. Což bohužel poškozuje jejich nervový systém a chceme-li vskutku udělat nějaký duchovní pokrok tímto způsobem,... potřebujeme velice zdravou nervovou soustavu. Do jaké míry to nervový systém a čakry poškozuje, nemohu být o tom dogmatický, ale setkal jsem se s lidmi, kteří tvrdí, že užíváním psychedelických drog poškozujeme čakry. Proč si myslím, že je to možné, že tím poškozujeme čakry je, že některé drogy trvale poškozují nervový systém. Dodnes jsou mnozí lidé shovívaví k marihuaně, ale můj kamarád psychiatr mi vyprávěl, jak v jedné londýnské nemocnici provedli důkladný výzkum účinků marihuany a zjistili, že marihuana poškozuje přední mozkovou kůru. Což by mohlo mít implikace na ádžna čakru. A přední mozková kůra má hodně co dělat s koncentrací, zaměřením, vytrvalostí. Tím, že jsem v 60., 70., 80. a 90. letech učil ve školách - a všechno to byly školy, kde byly problémy s drogami, a i dnes jsem v kontaktu s mladými lidmi, mi poskytuje důkaz, že tyto ilegální drogy vskutku ničí nebo poškozují přední mozkovou kůru jejich uživatelů.“

Miroslav Kokinda v I-ťing o lásce, 2006

Tolik ze zkušeností mého učitele.