V meditaci
si všímej toho pocitu štěstí, který v tobě narůstá,
pocitu lehkosti,
pocitu expanze v celém prostoru.
S tím, jak se bude prohlubovat tvoje pohroužení
v tichu
a tvoje radost bude jiskrnější,
tak v tobě bude sílit poznání Ducha.
S prohlubováním tvojí intuice v meditaci
se zintenzívní i tvoje radost ze spočinutí v Kristu.
Čím hlubší bude tvá meditace,
tím hlubší bude i tvé spojení
s Kristovým vědomím.
Jakmile začneš pociťovat narůstající pocit štěstí,
věz, že Kristus k tobě přichází
blíž a blíž.

Paramahansa Jógananda

„Většinu roku 1938 jsem strávil v ášramu v Encinitas a diktoval jsem svým sekretářkám svoji interpretaci Nového zákona. Vroucně jsem se modlil ke Kristovi, aby mne vedl a pomohl mi správně pochopit pravý význam jeho slov, z nichž mnohá byla po dvacet století žalostně nepochopena.
Jedné noci, když jsem byl pohroužen v tiché modlitbě, se můj pokoj naplnil opálově modrým světlem. Spatřil jsem zářící postavu požehnaného pana Ježíše. Vypadal jako mladý muž, kolem 25 let věku, s řídkými vousy a knírem; jeho dlouhé černé vlasy, uprostřed rozdělené na pěšinku, obklopovala matně se třpytící zlatá aureola.
Jeho oči zářily nádhernou věčností; když jsem se do nich díval, neustále se proměňovaly. S každou božskou proměnou v jejich výrazu jsem intuitivně rozuměl moudrosti, kterou mi předávaly. V jeho překrásných očích jsem cítil sílu, jež drží pohromadě nesčíslné světy. U jeho úst se objevil svatý grál; přišel k mým ústům, a potom se vrátil k Ježíšovi. Po chvíli ke mně promluvil krásná slova ujištění, natolik osobní ve své povaze, že si je uchovávám ve svém srdci.“

Autobiography of a Yogi, Rider & Company, 1972, str. 388